Aktualizovali jsme naše Podmínky služeb NHL.com a Zásady ochrany osobních údajů. Tím, že nadále používáte online služby NHL, vyjadřujete svůj souhlas s těmito aktualizovanými dokumenty a se způsobem řešení sporů.
vítejte |účet|Odhlásit 
NOVINKA! PŘIHLASTE SE PROSTŘEDNICTVÍM SOCIÁLNÍCH SÍTÍ
NEBO
 
Michael Langr

Síň slávy přivítala Shanahana, Niedermayera a Cheliose. Další na řadě by měl být Hašek

Úterý 12.11.2013 / 15:30 / NHL.com/cs - Michael Langr

Autor Michael Langr - korespondent nhl.com

Podělte se s přáteli


Síň slávy přivítala Shanahana, Niedermayera a Cheliose. Další na řadě by měl být Hašek
Síň slávy přivítala Shanahana, Niedermayera a Cheliose. Další na řadě by měl být Hašek

Hokejová síň slávy v Torontu je bohatší o tři hvězdy NHL. Novými členy prestižního klubu na Yonge Street v Torontu jsou od pondělka někdejší útočník (a současný šéf ligového Oddělení pro hráčskou bezpečnost) Brendan Shanahan i bývalí skvělí obránci Scott Niedermayer a Chris Chelios. Přijata byla také hokejistka Geraldine Heaney a v budovatelské kategorii někdejší trenér Fred Shero.

Po skončení slavnostního ceremoniálu se rovněž začalo diskutovat o příštím ročníku, tedy o nových legendách, které budou do Síně slávy uvedeny za rok. Snad nejčastěji se v tomto ohledu skloňuje jedno jméno - Dominik Hašek.

Fenomenální český gólman skončil s profesionálním hokejem v roce 2011 (naposledy chytal za ruský Spartak Moskva) a v roce 2014 tak splní podmínku pro uvedení - minimálně tři roky od ukončení kariéry. A ze jmen, která budou v příštím roce k dispozici, je pravděpodobně největší hvězdou.

"Neznám přesně regule, kdy a jak může být hráč do Síně slávy uveden. Ale můžu říct, že hokej už hrát neplánuju, z tohoto hlediska je to asi možné. Vím, jak velká událost to je. Byla by to obrovská pocta," řekl Dominik Hašek pro NHL.com/cz.

"Shodou okolností je letos první rok, kdy jsem se nebyl podívat v Severní Americe. Plánuju tam cestu příští rok na jaře," doplnil gólman ve výslužbě, jenž po skončení kariéry žije v Praze.

Pokud by byl uveden do Síně slávy, podíval by se tak za moře v roce 2014 hned dvakrát - slavnostní ceremoniál se totiž koná vždy na podzim. "To se uvidí, jak to dopadne. To už by nebylo na mě," dodal Hašek, který je shodou okolností i předsedou komise pro českou Síň slávy.

Pardubický odchovanec v 90. letech dominoval NHL jako žádný jiný brankář. Svým neortodoxním stylem, kdy často padal na led a jako akrobat chytal puky i ve zdánlivě nemožných pozicích, zbořil tradiční kanadskou představu o klidném stojícím gólmanovi, jenž se pohybuje v naučených pozicích rozklek - vztyk. Ve své době neměl konkurenci. Šestkrát získal Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře a dvakrát dokonce Hart Trophy pro nejužitečnějšího hokejistu NHL. V roce 1999 dovedl průměrné Buffalo Sabres do finále Stanley Cupu a po přestupu k Detroit Red Wings ho V roce 2002 vyhrál. Svůj druhý Pohár pak získal v roce 2008 jako náhradník. Poté z NHL odešel.

Muž s přezdívkou Hašan nebo Dominátor zářil i na mezinárodní scéně, především na olympiádě v Naganu 1998, kde byl hlavním strůjcem senzačního českého vítězství. V NHL odchytal celkem 735 utkání a v nich vychytal 389 výher. Gólový průměr uzavřel s číslem 2,20 a úspěšnost zákroků na .922. V počtu výher je 11. v historii, v počtu čistých kont je šestý.

Do Síně slávy mohou být v jednom roce uvedeni maximálně čtyři hráči. V návrhové komisi sedí celkem 17 uznávaných členů od předsedy Jamese M. Gregoryho přes Scotta Bowmana, jenž Haška trénoval v Detroitu, až po Evropany Igora larionova nebo Petera Šťastného.

Podívejte se na přehled dalších jmen, která by mohla být Haškovými konkurenty při tlačenici o vstup do Síně slávy v roce 2015:

Mike Modano

Uznávaný lídr generace, která vrátila USA mezi světové supervelmoci a také té, jež pomohla vybudovat v Dallasu pevnou hokejovou základnu. Populární útočník s týmem Dallas Stars vyhrál Stanley Cup v roce 1999 a jeho působení mocně přispělo k tomu, že dnes je hokej v Texasu hluboce zakořeněný. S 561 góly v NHL je druhým nejlépe střílejícím Američanem po Brettu Hullovi. V NHL odehrál 1499 zápasů, v nichž nasbíral 1374 bodů.

Eric Lindros

Obrovitý kanadský centr zažil léta největší slávy s týmem Philadelphia Flyers ve druhé polovině 90. let. V roce 1996 získal Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče sezony, v roce 1998 byl kapitánem Kanady na olympiádě v Naganu a o čtyři roky později s ní získal zlato v Salt Lake City. V 760 utkáních NHL nasbíral 865 bodů. Jeho kariéru ovšem provázely i kontroverze už od draftu 1991, po němž odmítl jít hrát do Quebecu. Kariéru přerušoval i ukončil kvůli potížím po otřesech mozku při srážkách - tedy kvůli stejnému stylu hry, jaký sám praktikoval.

Peter Forsberg

Vedle Matse Sundina, jenž by do Síně slávy uveden v loňském roce, je to nejslavnější švédský útočník moderní éry. Jeho kariéru často brzdila zranění, kvůli nimž nakonec v NHL odehrál jen 708 utkání. V nich si však populární "Foppa" připsal 885 bodů. V roce 1995 získal Calder Trophy pro nováčka sezony, v roce 2003 Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče ročníku a Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče ligy. Kariéru spojil především s klubem Colorado Avalanche, s nímž dvakrát vyhrál Stanley Cup (1996 a 2001). V letech 1994 a 2006 navíc se Švédskem vybojoval olympijské zlato.

Jeremy Roenick

Americký útočník patřil k silné generaci USA a v 90. letech i na přelomu století stabilně zářil v NHL. Odehrál v ní 1363 zápasů a v nich nasbíral 1216 bodů. Devětkrát si zahrál Utkání hvězd NHL, v roce 1992 se s týmem Chicago Blackhawks (v němž byl tehdy druhým brankářem právě Hašek) dostal do finále Stanley Cupu.

Paul Kariya

Jeden z největších talentů doplatil ještě víc než Forsberg na častá zranění. Otřesy mozku nakonec vedly k předčasnému ukončení kariéry, v níž skvělý špílmachr odehrál 989 zápasů a v nich nasbíral přesně stejný počet bodů. V roce 2002 získal olympijské zlato a v roce 2003 si zahrál za Anaheim Ducks finále Stanley Cupu.

Rob Blake

Komplexní obránce, který se vyznal v ofenzivě stejně dobře jako v defenzivě, odehrál v NHL 1270 zápasů a v nich si připsal 777 bodů. V roce 1993 se dostal s Los Angeles Kings do finále Stanley Cupu, v roce 2001 ho vyhrál v sestavě Colorado Avalanche. V roce 1998 získal Norris Trophy pro nejlepšího obránce NHL a nebýt silné generace fantastických beků v čele s Rayem Bourquem, Chrisem Cheliosem, Niklasem Lidstromem nebo Scottem Niedermayerem, nejspíš by měl těchto cen doma o něco víc.