Přihlašte se přes svůj účet u NHL:
  • Odeslat
  • Nebo
  • Přihlašte se přes Google
 

Pacifická divize je nabitá silnými týmy. Favority jsou Vancouver, Los Angeles a San Jose

Středa 25.09.2013 / 16:24 / NHL.com/cs - Preview Sezony 2013-14

Autor Michael Langr - korespondent nhl.com

Podělte se s přáteli


Pacifická divize je nabitá silnými týmy. Favority jsou Vancouver, Los Angeles a San Jose
Pacifická divize je nabitá silnými týmy. Favority jsou Vancouver, Los Angeles a San Jose

Přemístění silných Vancouver Canucks a slibných Edmonton Oilers udělalo z Pacifické divize dost možná nejsilnější skupinu z celé NHL. Kromě těchto dvou klubů by v ní měly hrát na špici i kalifornské týmy Los Angeles Kings a San Jose Sharks, oba vážní kandidáti na Stanley Cup.

O play off se budou prát i Anaheim Ducks (překvapení ročníku 2012-13) a Phoenix Coyotes (překvapení ročníku 2011-12). Jasným outsiderem je naopak Calgary, jehož úspěch v nabité sedmičce by byl dost nečekaný.

Pohled na situaci v jednotlivých klubech Pacifické divize přináší preview NHL.com/cz.

ANAHEIM DUCKS

Brankáři: 8

Obrana: 4

Útok: 6

Anaheim byl překvapením minulé sezony a na skvělé druhé místo v Západní konferenci by rád navázal i letos. V nově vytvořené Pacifické divizi to však vzhledem k přítomnosti Vancouveru a ambicím sousedů z Los Angeles a ze San Jose bude mít zatraceně těžké. Tím spíš, že vyrovnané sezony jsou pro tým z Kalifornie vcelku neznámý pojem.

Zprávou léta byl pro klub po odchodu Bobbyho Ryana do Ottawy podpis Teemu Selanneho na další rok. Navzdory pokračování slavného finského veterána však Ducks procházejí omlazením. Šanci v elitních útocích nejspíš dostane pětadvacetiletý Nick Bonino i o tři roky mladší Jakob Silfverberg, posila z Ottawy ve výměně za Ryana. A také dvaadvacetiletý talent Kyle Palmieri.

Do klubu se vrátil Dustin Penner, jenž v Los Angeles strádal na okraji sestavy, ale v Anaheimu hrál při zisku Stanley Cupu v roce 2007 v první lajně s Corey Perrym a Ryanem Getzlafem. O Ryanovo místo v prvním útoku byl v přípravném kempu velký boj. Kandidátem byl kromě Pennera a Matta Beleskeyho i další mladík Emerson Etem.

Zatímco útok může být považován za ozdobu Ducks, obrana postrádá velká jména. Ovšem na postu brankáře má Anaheim kvalitu: může vybírat mezi švýcarským mazákem Jonasem Hillerem a ostříleným, byť v NHL téměř neokoukaným Viktorem Fasthem. Třicetiletý Švéd letos dokázal, že si může říct i o post jedničky, když při svých prvních startech v lize vychytal osm výher za sebou.

CALGARY FLAMES

Brankáři: 5

Obrana: 3

Útok: 4

V minulé sezoně Calgary příliš nevyšla sázka na Romana Červenku, jenž při omezených příležitostech na úzkém kolbišti NHL nedokázal naplno rozvinout své ofenzivní schopnosti. Hledání elitního útočníka tak bude dál hlavním úkolem Flames, klubu, který v posledních letech strádá a po odchodu dlouholeté největší hvězdy Jarome Iginly mění tvář.

V letošním kempu se hlásila spousta nadějných mladíků (včetně největšího talentu, dvacetiletého švýcarského útočníka Svena Baertschiho). Problém však je, že nové tváře nemají žádného uznávaného mentora. A tým nemá tahouna schopného nastřílet 30 gólů za sezonu - obě tyto role plnil Iginla spolehlivě a pravidelně. Jiří Hudler je šikovný a zkušený hráč, ale tenhle úkol může převzít asi sotva (podobně je na tom Mikael Backlund).

Aby toho nebylo málo, skončil v létě brankář Miikka Kiprusoff, dlouholetá opora klubu. Na jeho místo přišel finský krajan Kari Ramo, jejž provází skvělá reputace z KHL. O více prostoru se hlásí také dlouholetý náhradník Joey MacDonald. Ani jeden z nich však nedosahuje velikosti svého slavného předchůdce.

Ještě větší problémy však bude mít Calgary v obraně. V minulém ročníku mělo nejhorší průměr inkasovaných gólů v Západní konferenci (3,27) a podle počtu inkasovaných branek při hře pět na pět bylo předposlední v celé NHL. Kromě Dennise Widemana navíc nemá beka schopného výrazněji podpořit útok.

Červnové záplavy v hale Scotiabank Saddledome jakoby předznamenaly potíže, kterým budou Flames čelit v nadcházejícím ročníku. Uhasila voda Plameny, nebo jim pro letošní sezonu ještě zbyla jiskra naděje?

EDMONTON OILERS

Brankáři: 4

Obrana: 7

Útok: 9

Očekávání spojená s armádou mladých nadějí pod hlavičkou Edmonton Oilers jsou rok od roku silnější. Jedničky několika draftů po sobě a s nimi další skvělé talenty se v NHL otrkaly a sezona 2013-14 by konečně měla být tou, v níž tým z Alberty vykročí k dlouho vzývané skvělé budoucnosti. Prvním krokem je postup do play off, do nějž se nepodíval už sedm let.

K tomu, aby se tak stalo, učinil klub změny odshora. V dubnu vystřídal generálního manažera Steva Tambelliniho zkušený Craig MacTavish, jenž jako hráč získal s Edmontonem třikrát Stanley Cup. Dva měsíce nato propustil nový šéf kouče Ralpha Kruegera a místo něj povolal Dallase Eakinse. Pro šestačtyřicetiletého trenéra půjde o první zkušenost na pozici hlavního kouče týmu NHL.

Eakinsovým úkolem bude především vštípit mladíkům zodpovědnost a zlepšit jejich hru ve vlastním pásmu. Před brankou soupeře by totiž s hráči jako Jordan Eberle, Taylor Hall, Nail Yakupov, Aleš Hemský, Sam Gagner nebo Ryan Nugent-Hopkins neměli mít Oilers žádný problém. I když posledně jmenovaný musí zlepšit produktivitu, která u něj letos po zranění ramene výrazně poklesla. Hemský se mezi "holobrádky" stává pomalu veteránem - ve 30 letech je druhým nejstarším útočníkem mužstva. Posilou na levé křídlo by měl být David Perron ze St. Louis, jenž by vedle jednoho z tvořivých centrů mohl zažít bodové hody.

Zlepšení by mělo přijít i na postu obránců. Defenzivu vyztuží zkušený Andrew Ference - nenápadný, avšak o to přínosnější bek. Kanaďan se zkušenostmi z české extraligy by mohl vytvořit dvojici s Ladislavem Šmídem. Posilou do zadních řad je i další veterán Denis Grebeshkov a slibně se rozvíjí kariéra produktivního mladíka Justina Schultze, jenž letos nasbíral na obránce a nováčka zároveň skvělých 27 bodů ve 48 zápasech. Přetlak v defenzivě zřejmě znovu ztíží možnost prosadit se slovenskému mladíkovi Martinu Marinčinovi.

Největší slabinou Edmontonu tak zůstává post brankáře. Na něm se usadil Devan Dubnyk, jenž se v NHL postupně propracoval z náhradníka na post jedničky. V minulém ročníku podával solidní výkony, ale rozhodně nejde o světovou špičku a 139 odchytaných utkání v NHL ve 27 letech rovněž neznamená žádnou obrovskou zkušenost.

LOS ANGELES KINGS

Brankáři: 9

Obrana: 8

Útok: 8

Los Angeles Kings se nečekaným ziskem Stanley Cupu v roce 2012 zařadilo mezi týmy, s nimiž se pravidelně musí počítat jako s nejsilnějšími v celé NHL. Potvrdilo to i letos postupem do finále Západní konference a pravděpodobně to bude potvrzovat i nadále. V Jonathanu Quickovi má jednoho z nejlepších brankářů světa, před nímž hraje stabilní kádr s pevným jádrem, které se managementu podařilo udržet. V létě navíc přišel Daniel Carcillo, jenž do důrazného mužstva přinese ještě víc tvrdosti. Další posila Matt Fratin se nejspíš usadí na křídle třetí formace. Největší letní ztrátou tak je odchod kvalitní brankářské dvojky Jonathana Berniera, jehož roli převezme Ben Scrivens.

Lehké otazníky jsou jen v obraně, kde Kings po odchodu Roba Scuderiho do Pittsburghu potřebují zdravého Willieho Mitchella. Veterán zadních řad promarodil celou poslední sezonu se zraněným kolenem a vedení muselo místo něj angažovat Robyna Regehra. V základní části však mnohem víc vynikl mladík Jake Muzzin, jenž spolu s tradničními oporami Drewem Doughtym a Slavou Voynovem výrazně pomáhal s ofenzivní tvorbou. Doplnění Mitchella do sestavy by mohlo výrazně pozvednout letošní sílu L.A.

Útok je ozdobou Králů. Figurují v něm tři vynikající formace, které produkují rychlý aq tvrdý nátlakový hokej s kvalitním zakončením. Jeho mistrem je Jeff Carter, jenž chytil v Kalifornii druhý dech. Sekunduje mu parťák Mike Richards, slovinský šohaj Anze Kopitar, tvořivý Justin Williams i kapitán Brown a o slovo se hlásí mladík Tyler Toffoli. Ve třetí řadě by se pak mohl sehrát Frattin s Jarretem Stollem.

Kings budou vedle Vancouveru patřit k největším favoritům Pacifické divize a jejich ambice jsou veliké. "Z bodu, v němž bylo naším cílem dostat se do play off, jsme se dostali do situace, kdy už pro nás není akceptovatelné v něm prohrát sérii," upozornil kapitán Dustin Brown. "Dostali jsme se na úroveň vítězů Stanley Cupu. A víme, že jsme schopní to dokázat."

PHOENIX COYOTES

Brankáři: 7

Obrana: 6

Útok: 6

Phoenix je klub stejně záhadný jako poušť, která ho obklopuje. Dokáže se zvednout z krize, při níž nechodí do haly diváci a klubu hrozí bankrot, až do finále Západní konference, aby se v podobné síle o rok později neprobojoval ani do play off. Jaké Coyotes uvidí letošní sezona, je velmi těžké odhadnout.

V nové divizi s Vancouverem, Los Angeles, Anaheimem, San Jose a sílícím Edmontonem bude jejich pozice velmi těžká. Aby uspěl, musí tým kouče Dave Tippetta podržet Mike Smith verze 2012 a ne Mike Smith verze 2013. V předposlední sezoně (a své první ve Phoenixu) byl totiž gólman obrovskou oporou, zatímco letos vychytal jen 15 výher a průměr gólů na zápas zvýšil ze 2,21 na 2,58. Klub však na svou jedničku sází dál, což potvrdil prodloužením kontraktu na šest let a 34 milionů dolarů.

Management odvedl dobrou práci také angažováním Mike Ribeira, jednoho z nejproduktivnějších útočníků uplynulé sezony (49 bodů ve 48 zápasech). Kreativní forvard by měl zaujmout pozici prvního centra a ulehčit tak Radimu Vrbatovi s Martinem Hanzalem i lídrovi Shane Doanovi.

O tom, že útok letos na jaře strádal, svědčí fakt, že nejproduktivnějším hráčem Coyotes byl obránce Keith Yandle. Zlepšit se musí především přesilovky, v nichž byl arizonský celek nejhorší v Západní konferenci. Vyhlídky však nemusí být nikterak chmurné. Dánský útočník Mikkel Boedker roste ve velkého hráče, prosazovat by se měl i Lauri Korpikoski. A v obraně je kvalita a zkušenost v podání české dvojice Zbyněk Michálek - Rostislav Klesla i dravé mládí v podobě Olivera Ekmana-Larssona.

Phoenix by do soubojů s rychlými mužstvy v konferenci potřeboval více mladé krve. Pokud však bude gólman Smith v základní části nejlepším hráčem mančaftu, není play off vyloučené. A v něm už Kojoti uštvat silnější soupeře dovedou.

SAN JOSE SHARKS

Brankáři: 8

Obrana: 7

Útok: 9

San Jose platí na Západě za stabilně silné mužstvo, které má problémy prosadit se v play off. Letos na jaře však zabralo i ve vyřazovací části, když v prvním kole smetlo Vancouver 4:0 na zápasy a pak bojovalo až do poslední minuty s obhájci titulu z Los Angeles. Kvalitní tým má na to, aby hrál roli jednoho z favoritů i v posílené Pacifické divizi a patří do okruhu širších kandidátů Stanley Cupu.

Základem síly Sharks je vynikající brankář Antti Niemi (byť ten má za sebou ne už tak kvalitní legii náhradníků). Obrana nemá velké hvězdy, ale o to je vyrovnanější. A vyvážená ofenziva se silnými i tvořivými typy postavená kolem lídra Joe Thorntona, střelců Patricka Marleaua s Loganem Couturem a univerzála Brenta Burnse, jenž pravidelně pendluje mezi obranou a útokem, patří k nejlepším v celé lize.

Do silného kádru se snaží prosadit devatenáctiletý nováček Tomáš Hertl, vedle brankáře Mrázka zřejmě největší český talent posledních let. Paradoxně by mu k tomu mohlo pomoci chatrné zdraví krajana Martina Havláta, jenž bohužel nechává pravidelně volné místo v prvních dvou útocích. Doplníme-li však Tommyho Wingelse, Raffiho Torrese, Tylera Kennedyho a Joe Pavelskiho, dostaneme tak kvalitní tři útočné trojky, že se v tomto ohledu může z celé Západní konference se San Jose měřit snad jen Chicago.

Když k tomu přičteme styl založený na neúprosném forčekingu a oslabení i přesilovky, v nichž patří San Jose k nejlepším v celé NHL, ukazuje se, že Žraloci budou i v posílené divizi opět velkou hrozbou pro celý Západ.

VANCOUVER CANUCKS

Brankáři: 8

Obrana: 6

Útok: 8

Vancouver patří dlouhodobě k nejsilnějším klubům současné NHL a přes poslední neúspěchy v play off by měl tuto roli hrát i nadále. V silné konkurenci nadupané Pacifické divize však jeho vůdčí role není zdaleka tak jistá, jako tomu bylo v někdejší Severozápadní divizi.

V létě došlo ve Vancouveru ke dvěma klíčovým krokům, které mají přinést především defenzivní stabilitu: k příchodu kouče Johna Tortorelly a posílení pozice někdejšího hvězdného gólmana Roberta Luonga, jehož konkurenta Coryho Schneidera nechalo vedení odejít do New Jersey. Nový trenér si u New York Rangers vysloužil reputaci muže, jenž naučil slavný klub bránit, a na minimalizaci rizika bude dbát i v mnohem ofenzivněji naladěném Vancouveru.

Přesto se nedá čekat, že by se tým nabitý útočnými esy příliš soustředil na precizní defenzivu. Canucks budou soupeře nadále přehrávat, k čemuž je předurčuje nejlepší sourozenecká dvojice na světě Henrik Sedin - Daniel Sedin (jež prokázala svou sílu i na květnovém mistrovství světa IIHF, kde dovedla Švédsko ke zlatu) a uzdravený Ryan Kesler. Týmu by však možná slušela kvalitnější druhá formace i osobnost, která by se stala lídrem obrany.

Právě zadní řady jsou možná největší slabinou mužstva, které loni skončilo v Západní konferenci třetí, ale podle inkasovaných branek by tam bylo až osmé. V sestavě je pár solidních beků, ovšem žádné velké hvězdy. Proto by nebylo překvapení, kdyby Canucks v sílící konkurenci zažili mírný ústup ze slávy - pokud to ovšem neodmítne obrozený gólman Luongo.