Aktualizovali jsme naše Podmínky služeb NHL.com a Zásady ochrany osobních údajů. Tím, že nadále používáte online služby NHL, vyjadřujete svůj souhlas s těmito aktualizovanými dokumenty a se způsobem řešení sporů.
Přihlašte se přes svůj účet u NHL:
  • Odeslat
  • Nebo
  • Přihlašte se přes Google
 
Michael Langr

Kariéru v NHL ukončilo zranění, zkušenosti teď Tichý úročí jako skaut Columbusu

Čtvrtek 29.11.2012 / 16:32 / NHL.com/cs - Michael Langr

Autor Michael Langr - korespondent nhl.com

Podělte se s přáteli


Kariéru v NHL ukončilo zranění, zkušenosti teď Tichý úročí jako skaut Columbusu
Kariéru v NHL ukončilo zranění, zkušenosti teď Tichý úročí jako skaut Columbusu

Trvalo dlouho, než se tvrdou prací a množstvím náročných testů ve farmářských soutěžích prokousal do NHL, osud mu však nedopřál užít si místo na výsluní. Obránce Milan Tichý se v dresu New York Islanders zranil tak nešťastně, že celá jeho hráčská kariéra vzala zasvé téměř ze dne na den. Přesto na hokej nezanevřel. Stal se skautem, který vyhledává talenty pro týmy NHL. A pro mateřskou Plzeň pracuje jako sportovní manažer extraligového klubu.

"Zámoří mě naučilo to, že na sobě musí člověk hodně pracovat. Já tam přišel ještě v té době, kdy to tam bylo dost tvrdé. Při trénincích tam byly rvačky, jak se hráči prali o místo v prvním týmu. To je dnes úplně jiné," vzpomíná Tichý na své americké začátky. "Já jsem rád, že jsem se tam vůbec dostal a navíc i za to, že jsem ještě zažil takovou tu 'old-timers' klasiku NHL."

Když Tichý na podzim 1991 nastoupil do přípravného kempu mužstva Chicago Blackhawks, nestačil se divit. "Na ten vstup nikdy nezapomenu. Já tam přišel a byl jsem na týmu úplně samotný Čech, protože Dominik Hašek byl tehdy s reprezentací na Canada Cupu. Tréninky probíhaly ještě normálně, ale při scrimmage (přípravném zápasu mezi první a druhou polovinou mužstva) se během prvních pěti střídání semlely tři rvačky. Tam jsem si říkal: Proboha, co tady dělám? Ale pak jsem pochopil, o co těm klukům jde - urvat si práci v NHL," popisuje obránce, jenž se sám přes svých 191 centimetrů a 91 kilogramů do bitek se spoluhráči nezapojoval.

"Evropani tam nebyli braní tak, že by se měli prát. Týkalo se to jen těch, kteří se tím chtějí vyloženě živit, nebo musí aspoň ukázat, že se o sebe dokážou postarat. Mě ti kluci nevyzývali, protože z Evropy chodili spíš hráči na přesilovky, tvořit hru a střílet góly," upozorňuje Tichý.

Sám se poprvé popral až při po roce, na dalším kempu. "Ten kluk byl rozpáranej, dostal ránu nad oko. Takže se šel zašít, příští střídání se vrátil a zkoušel mě vyzvat znovu. Ale do toho už jsem nešel," usmívá se při vzpomínce na poměry v přípravných kempech 90. let.

V prvním roce se však statný zadák ze západu Čech do elitního týmu nedostal a putoval na farmu do Indianapolisu, kde se potkal právě s Haškem. "Bylo to těžké, protože jsem neuměl řeč a ta farma byla v té době hodně tvrdá. Ale byla to škola, na kterou zpětně rád vzpomínám," tvrdí někdejší československý reprezentant.

Do NHL se prosazoval postupně, v sezoně 1992-93 si zahrál 13 zápasů za Chicago, ale většinu ročníku strávil opět na farmě v IHL. Ještě horší to však pro něj bylo poté, co si ho v rozšiřovacím draftu v červenci 1993 vybrala Florida Panthers, která ho hned po kempu vytrejdovala k Winnipeg Jets.

"Tam jsem nedostal žádnou šanci, poslali mě rovnou na farmu do Monctonu. To jsem byl psychicky hodně dole, i když jsme tam hráli finále AHL," popisuje Tichý angažmá na ledovém východním pobřeží Kanady. "Velká zima, hodně sněhu. Hlavně bylo depresivní, že jsem tam přišel z velkých měst. Z Chicaga, z Indianapolisu a z Miami jsem si najednou připadal jako v Rokycanech. Do toho byla manželka těhotná... Bylo to docela tvrdé."

Těžké časy skončily 2. srpna 1994, kdy Tichý podepsal kontrakt s New York Islanders. Jeho start v NHL sice oddálila tehdejší výluka, ale na farmě v Denveru prožíval krásné časy. "Hrál za nás Ziggy Palffy, Tommy Salo v bráně... A my jsme celou soutěž vyhráli. Udělali jsme rekord nováčka IHL. Já tehdy jako obránce nastřílel osmnáct gólů a měl jsem nějakých 56 bodů. Na hokej tam chodilo čtrnáct tisíc lidí, kdežto na Islanders po skončení výluky jen dvanáct," připomíná český obránce paradoxní situaci.

V další sezoně se zdálo, že by se konečně mohl v NHL usadit natrvalo. Jenže pak do jeho osudu zasáhl útočník Brendan Shanahan. Ten mu při běžné srážce způsobil zranění, z něhož se Tichý už nezotavil. "Nebyla to ani srážka, spíš takové podkopnutí. Ale těch je v zápase spousta. Problém byl v tom, že jsem spadnul tak nešťastně, že jsem si hnul s plotýnkami," popisuje hokejista, pro kterého bylo osudové utkání s New Jersey Devils 27. prosince 1995 předposledním v kariéře.

"Ještě jsem pak odehrál další zápas, ale to už jsem viděl, že je zle. Na vyšetření mi řekli, že mám vyhřezlé dvě plotýnky a že to zkusí léčit klasicky, jinak že budu muset na operaci. Té jsem se bál, chtěl jsem jít konzervativní cestou. Bylo mi řečeno, že jakmile to zatížím, tak se ta plotýnka nevrátí."

Kariéra nadějného beka se tím uzavřela už v šestadvaceti letech. Od hokeje však vlastně vůbec neodešel. Sotva rok poté, co ukončil rehabilitační léčbu v Salt Lake City, se stal skautem klubu Nashville Predators. Od roku 1999 pak dodnes pracuje jako lovec talentů pro Columbus Blue Jackets.

"Nikdy nemůžu říct, jestli to bylo dobré, nebo špatné rozhodnutí," přemítá zpětně o ukončení kariéry. "Kdybych nezůstal v Islanders, měl jsem nabídky ze Švédska. Když se na to podívám zpětně, určitě jsem přišel o hodně peněz. Na druhou stranu jsem rok potom našel práci u hokeje a jsem za to moc rád."

Jako skaut má Tichý na starosti Evropu, létá proto především do Švédska a do Finska, kde jsou na tom v posledních letech s výchovou talentů nejlépe. Třikrát do roka se pak podívá i do Ameriky, na mítinky skautů Blue Jackets a na draft NHL. "Mám výhodu v tom, že všechno vidím i ze strany hráče, dovedu si představit, co se klukům odehrává v hlavách," říká Tichý.

Své kontakty a zkušenosti využívá také jako sportovní manažer při budování plzeňského mužstva. "Hodně pomáhá, že díky své práci znám spoustu agentů," tvrdí. "Díky tomu se jedná úplně jinak. Co se týče skladby týmu, pomáhá mi i to, že cestuju po Evropě a mám možnost vidět švédskou, finskou, švýcarskou nebo německou ligu. Takže mám v oku, co nám chybí, abychom mohli hrát špičkový evropský hokej."

A to se vhodně poskládanému družstvu daří. V posledních letech se Škoda Plzeň pravidelně pohybuje na špici české extraligy. Do velké míry je to zásluha "Tiché síly" v zákulisí.